Srpen 2010

Návrat k osvědčené klasice

13. srpna 2010 v 0:54 | Nanni |  Hlášení
Jak vidím, trochu to tady umírá (trochu... akutně!), takže vás rovnou směruju na novinku :). Opět jsem si udělala účet na IC a opět prubla redakční systém... Použila jsem osvědčený, takže s ním umím - proto je to také tak rychle :).
Takže na nové stránky se jde tudy:

..: nanni.own.cz /** Lostris.net :..


Nový des

11. srpna 2010 v 14:38 | Nanni |  Nuda
Ten předchozí design mě nudil prakticky už v okamžiku, co jsem ho frkla na blog, tak jsem si udělala další :). Tenhle je vlastně takový fanouškovský; díky těm vlajkám v záhlaví :). Jestliže se v tom motáte, jsou to vlajky států: Ukrajina, Dánsko, Irsko, Švýcarsko, Rusko a Turecko. To jsou zemičky (potažmo megazemě :D), který mají blízko k mému srdíčku :).
Nudím se. Nudím se a chybí mi pohyb. Potřebovala bych dávku plesů, ale ty hyeny prostě ne a ne nějaký uspořádat... Pravda, nemám tušení, s kým bych tam šla, ale to už by se nějak zařídilo... Vzala bych tam kámošku a chlapy si půjčovala z osazenstva - samozřejmě po důkladném prozkoumání jejich tanečních schopností :D. Vytřela bych přítomným zrak a se skvělou náladou pak ples opouštěla :)).
Včera jsem měla zvláštní náladu. Vlastně to bylo už dneska, neboť jsem usnula někdy kolem čtvrté ráno (zase). Tak nějak jsem byla úplně v pohodě, ale najednou jsem si vzpomněla na babičku a probulela jsem díru do polštáře... Nevím, proč mě to najednou tak vzalo. Asi mi konečně došlo, že už ji v životě neuvidím a že už jí nikdy nebudu moct říct, jak moc jsem ji měla ráda, a poděkovat ji za všechno, co pro nás udělala... Konečně mi došlo, že až příště přijedu domů, už tam nebude ležet chromá a nemocná, už neuslyším její hlas, jak naříká a nadává dědovi... Je to pryč. A až včera jsem to zjistila; po smrti je už dva měsíce.
Fakt zvláštní... Na pohřbu jsem brečela podobně, ale asi to bylo z celkový atmosféry, jak kněz odříkával modlitby a ty ženský k tomu tak tklivě zpívaly. Kousali mě komáři, to si pamatuju živě (vsadila bych se, že ještě mám ty radioaktivní kousance někde po těle). Pak jsme chodili na hřbitov a tam jsem většinu času proseděla u prastrejdy, protože jeho prázdný místo mi došlo už dávno. No... a teď na mě konečně dolehl i babiččin odchod... Vím, že je to dobře, že se tam nahoře má mnohem líp než tady, protože celý život trpěla a před smrtí se hodně mučila, ale... prostě mi chybí.
Achjo. Zase brečím :). Máčím si s tím oběd, měla bych přestat... Už tak mám opuchlý oči z bůhvíčeho. Včera jsem zase vypadala jako ufoun, když jsem se byla podívat do zrcadla a opláchnout.
Vytáhla jsem u příležitosti prohrabávání babiččiných fotek i svoji fotku, kde jsou mi asi čtyři. Byla jsem rozkošný děcko :). Takový růžovoučký, s velkýma očima a plnejma tvářičkama :)... Kam jen ten čas letí...
Ježíš, to je ale depresivní příspěvek :D. No nic, radši končím... Jdu dojíst puding :).

Strach

8. srpna 2010 v 19:13 | Nanni |  Přemýšlivost
Po menší, ale o to hlubší depce a dlouhém rozjímání s kamarádkou jsem došla k názoru, že Louise Hay (autorka Miluj svůj život) má recht. Všechny problémy, všechny naše chyby, které jsme kdy udělali, i každá nemoc v našem těle má původ ve strachu. A strach máme proto, že si nejsme jisti sami sebou, nevěříme si, že zvládneme, co přijde. Proto děláme zbrklé chyby, uvažujeme "hlavou" namísto srdcem a pomalu se zabíjíme po psychické i fyzické stránce.
A všichni do nás pořád ten strach hustí... "Podívejte se na modelky, jak jsou krásné - vás nikdo nebude mít rád, protože jste oškliví a tlustí - ale když si pořídíte náš výrobek, všechno se změní!" Naprostý vymývání mozku. Všichni věčně bojují proti válce, drogám, násilí, čemukoli; šílí strachy z nedostatku surovin, energie, vody,... Proč? Kde by v tom byl smysl, kdybychom tady jen tak vyrašili jenom proto, abychom zase rychle pošli? Jestli v tom někdo smysl vidí, nebo snad věří, že tenhle velkej podnik žádnej smysl nemá, mi přijde malinko mimo a myslím, že by si měl srovnat hlavu.
Podívejte se na děti... Jsou šťastní, nepotřebují si lhát, věří si, mají se rádi, nedělají si hlavu ze svých chyb, protože se pořád učí, nešílí ze své tloušťky, tvaru nosu, barvy vlasů, je jim naprosto jedno, kdo je premiér, a co chtějí a potřebují, to dostanou. Proč se pak postupně učíme strachu, nenávisti, nespokojenosti, starostem, těžkostem a všemu tomu, co nám tolik škodí? No je v tom smysl? Proč bychom měli tak scestně trpět jenom proto, že si myslíme, že se to musí?
Sakra... To je ale demence. Nechápu, jak takhle někdo může být pseudospokojen...
Takže teď pracuju na autosugesci bezpečí a sebelásky :)... Je to fajn.. Povzbudí to. Rozhodně víc než depka a stres...

Chic Honey

8. srpna 2010 v 18:37 | Nanni |  Design
Ňamí... Ten layout ve mně evokuje chuť na něco sladkýho ovocnýho :D... Škoda, že třešně už jsou otrhaný...




Ikonky jsem stáhla z VKontakte.ru, ruskýho fejsbůku :D. Věřím, že to nebylo úplně košér (asi jsem se zbláznila, už používám i takováhle slovíčka :D:D), ale každopádně je měli hezký :D... Na půlce z nich bylo rafinovaně udělaný tučný B, ale copak já vím, čí značka to je a jaký má stránky? Achich... Ještě jich mám spoustu, jsou vážně parádní :).

Logo

8. srpna 2010 v 15:57 | Nanni |  Nadšení
Jedno izraelské děvče mě na Devu pokáralo, že jsem napsala, že onen klikyhák v hebrejštině je přepis jména Anna, přičemž je to něco jako Hannah, ale já to myslela v tom smyslu, že jsem zvolila prapůvodní jméno a uvedla ho v těch klikyhácích :D... Nicméně jsem za její komentář vděčná, neboť mi napsala i přepis Anny :).
A teď přišel chlapec, co sice nenadával, ale opět mi zdůraznil, že to mám špatně - obráceně. A pak jsem zjistila, že mi to obrací samotný PS! Tudíž to dělám potřetí, tak si toho važte :D.
Tady je :).
Anna - אנה

Jude

7. srpna 2010 v 17:28 | Nanni |  Nuda
Nějak se mi zalíbili židi :D. Ani nevím proč. Jak furt mrkám na Fran, slyším o nich v každým díle, ale tím to ani tak není... To spíš ta zvláštní kultura. No, zvláštní... to je relativní :).
Před nějakým půlrokem jsem byla na plese a tam se mi děsně zalíbily židovský tance a hudba. Nemůžu si prostě pomoct, slyším na to a nohy se mi samy klepou do rytmu :D. Ve filmech jsem taky měla tu čest shlédnout pár židovskejch svateb a veselek - a to stojí za to :D. Asi to souvisí i s mou láskou k ruský kultuře, písním a tanci :)... A kromě toho, moje prabábi byla židovka.
Jak různě zkoumám jména, zjišťuju, že půlka mejch oblíbenejch je hebrejskýho původu, nehledě na to, že autorka tohoto blogu je Channáh :D. Takhle Samuel (Elánius), Gabriel, Jeremy,... :) Líbí se mi ta jména. Takzvaně "mi to něco říká" :).
No nic... Jdu se zas věnovat bezduchýmu civění na seriály :D... Ty prázdniny začínaj bejt podezřele nudný...:/


Otec

6. srpna 2010 v 11:39 | Nanni |  Srdeční záležitost
Dneska se mi zdálo o Jeremym :))). Vskutku to teda nebylo v tom smyslu, jakej bych ráda :D, ale o to to bylo realističtější, protože on už si léta holt nevrátí :D :)).
Zdálo se mi, že s námi několik dní žije... Normálně nám vařil, šikovnej :D, byly jsme s matkou i u něj v bytě (kdoví, jestli nějakej takovej má, když bydlí na hradě :D), vozil nás svojí károu (z nějakýho důvodu to byl kabriolet - u něj bych tipla, že to bude elegantnější a konzervativnější věcička, ale nevadí, stejně jsem se v něm producírovala :D). Moc jsem se s ním nebavila (nejsem poblázněná fanynka), tak nějak jsem ho spíš jen z dálky pozorovala. Jako absurd jsme jezdili okolo plakátu, kde byl prakticky nahatej, a producíroval oholenej zadek :D:D, vážně nevím proč :D.
Ke konci nějak vybuchl svůli svý dceři (kterou nemá), že se chová strašně, neposlouchá, že jí ubližujou a tak, a pak vzal Gabriela (netuším, jak se tam ocitl :D) a praštil s ním o zeď, snad jako ukázku :D. Tudíž až na bod, že je starej, šikovnej a charismatickej, tam vlastně nebylo realistický skoro nic, páč on by jen tak někoho nenapadl, dceru nemá, má šťastnou rodinu, takže by asi nebydlel u dvou divnejch ženskejch :D, rozhodně by nefotil reklamu na oholenej zadek (mimochodem, postava chlapa na tom plakátě mu neodpovídala :D), nejezdil by ve žlutým kabrioletu, nebydlel by sám v nějakým bytě a rozhodně by na někoho jen tak zničehonic nezaútočil...
Teď už si neuvědomuju, jestli jsem v tom snu jen nepokračovala v polobdění, ale nakonec jsem k němu přišla a konejšivě ho poplácala po paži. Svěřil se, že je mu fakt líto ta dcera, a že já jsem tak dospělá a báječná, jak mě rodiče vlastně vychovali a co udělal ve výchově špatně on. Já poznamenala, že jsem nikdy otce neměla, a on mě s tím svým účastným výrazem objal :).
Byl to krásnej sen... Jako kdybych ho vážně znala :).
Jo a předtím se mi zdál ještě jinej sen, protentokrát s Lileas :D. Matně si pamatuju nějaký aféry s kupováním rohlíků v bistru (u toho snad ani nebyla) a pak, když jsme přišly do nějakýho dalšího, bylo to takový temný a děsivý, že nás varovali, že si pro nás teď přijde nějakej majitel (mám dojem, že to byl nějakej zlej duch, nebo cosi, prostě jak námět k hororu :D) a že venku bychom neutekly, ale uvnitř se možná schováme, když si najdeme místo, kam se zrovna nepodívá. "Uvnitř" to byl obrovskej starobylej barák, ačkoli pokoje měl dost malý, a my jsme se schovaly ve dvou malejch pokojíčcích spojenejch dveřním otvorem bez dveří, byly v jemně modrý, postele byly vysoký a naducaný a všude byly koberečky. Tak jsme si snad potichu lehly, nebo co, prostě jsme byly jak pěny a s tlukoucím srdcem čekaly, kdy přijde. Pak si nějak pamatuju, že Lily někam zmizla, ale zase se vrátila, a já jak jsem se přesunula po břiše do jejího pokoje, jsem zvláštním oknem viděla, jak se za ním něco pohybuje ve stínech břečťanu... pak se to na mě kouklo a mně došlo, co to je - byl to ten divnej přízračnej chlap, tmavej, se šílenýma očima a v renesančním úboru :D. Teďka cejtím docela hrůzu, když si na to vzpomínám, ale ona to vlastně ani noční můra nebyla... Nikdo pro nás nepřišel, nic se nestalo, prakticky nic jsme neviděly a já z toho nemám nijak zlej pocit :D.
No, dneska prostě byla noc snů... Už dlouho se mi žádnej nezdál :). Teda žádnej, o němž bych věděla :D. Ty popisy vejš musej bejt kvalitně chaotický, ale uvědomte si, že sny bejvaj ještě horší :D...
Za ten sen s Jeremym jsem vděčná :). Uvědomila jsem si, že by mi vážně úplně stačilo, kdyby mi nahradil otce :). Byl by vlastně jako Jura - solidní a bezpečná půda ve vířícím světě pokroucenejch halucinací. Jak jsem si zase vzpomněla na to, že dcera obvykle hledá partnera, jako byl její otec, uvědomuju si, že já hledám chlapa, jako byl Jura, protože on mi byl jediným otcem... A když mi řekl, že mě taky měl vždycky rád, byla jsem štěstím bez sebe, že nejsem jenom naivní bezmocná holka, která hledá oporu tam, kde ji nemá... :)) On je můj idol - a jsem přesvědčená, že Jeremy má podobný duševní kvality jako on. Já to prostě cejtím... :)
No bože, dost keců :D. Psychologický, rodinný a milostný záležitosti asi nejsou to, co bych tu měla rozmazávat...
Dneska asi nebudu nic dělat :). Skvěle jsem se vyspala, ale venku je zatažíno a šero a mně jako by se chtělo spát dál (a snít :D)... Musím dočíst Lolitu. Na každým odstavci to musím odložit, abych se oklepala z depky, kterou to na mě vrhá, ale dočíst to chci... Nabokov je (byl?) slovní génius a způsob, jakým Lolitu napsal, zdaleka převažuje nad zapředsudkovaným a omezeným pohledem na Humbertův a Loin příběh... Je to prostě krásný, ať si kdo říká, co chce... Chtěla bych umět takhle psát.

Štětce mřížky

4. srpna 2010 v 12:48 | Nanni |  Design
Tak abych furt jenom nehemzala, dávám sem i něco na stažení... Na stránkách jsem se ještě nedovážila pustit do sekce brushů (a možná ani nepustím), tak to frknu aspoň sem :).



›› Preview (náhled)
›› .abr (11,8 Mb) ... ›› .zip (1,87 Mb) ... ›› .rar (1,52 Mb)

Používám je hojně jako efekty do layoutů, hodí se pro zjemnění i zvýraznění celého nebo části obrázku. Původně jsem je chtěla rozdělit, ale pak mi došlo, že je mám všechny v jednom souboru, tak to budete mít najednou.
V náhledu jsou ukázky jen některých, soubor však obsahuje celých 47 brushů, včetně několika přechodů a spousty oddělovačů.
Enjoy a nezapomeňte na credits :)

Tvořivost

4. srpna 2010 v 10:09 | Nanni |  Nadšení
Ach... Je to zvláštní. Posledních pár dnů jsem tak nějak přeplněná nápady, inspirací a chutí dělat všechno možný, že nevím, kdy přestat :D. Dneska jsem vstávala o půl šestý. Nebylo to ani tak proto, že mě sral můj děsně věrnej a přítulnej kocour, ale spíš tím, že když jsem tak probuzená ležela pod peřinou, napadly mě další super věci, který bych mohla na stránkách udělat :D.
Nejlepší na tom je ten pocit, že se zlepšuju. Stoupám po stupíncích nahoru. S každým layoutem mám lepší design (i když to tvrdím sama), s každými dalšími stránkami o něco lepší znalost html a css jazyka... Mám prostě pocit, že se všechno, co chci, začíná rozjíždět :). Sice pomalu, ale jistě :).
A heč, už mám na kontě dvě eura :D:D... To jsem bohatá... S těma dvaceti korunama k tomu si můžu rovnou pořídit palác... :D.
No nic. Nějak mi došla šťáva. V menu jsem přihodila galerie, jsou tam dva pěkný šeříky, už publikovaný Leovy fotky a taky printy některejch layoutů, tak kdyby to někoho zajímalo...

Leo

3. srpna 2010 v 13:30 | Nanni |  Spokojenost
Zajímavé... Dokopala jsem se k tomu přepsat alespoň úvodní stránku webu do angličtiny :D. Silně pochybuju o tom, že by to tak napsal Anglán (nehledě na chyby v gramatice), ale zatím to musí stačit :). Myslím, že smysl je dost dobře zachytitelný, a to je účel :). Až budu v angličtině profík, můžu v ní i psát jako profík :D.
Přidala jsem taky svý věci na fejsbůůůk (tutok). A měla bych to nafrkat i do Devu. Stala jsem se jedním ze správců obou - Layouts si tam zařídilo stanoviště :). Je to samozřejmě užitečný; na čím víc místech o nás uslyší, tím víc lidí se o nás dozví a zavítá...
Leoušek mi za zády furt chrní a chrní. Je to hodnej kluk :). Mám pár čerstvejch fotek... Je to macánek, váží pět kilo :D. Když mi občas v noci stoupne na břicho, je to cejtit :D.

Leo na dlaždicích před oknem
Jeho Veličenstvo se dívá z okna
Silueta
Znuděný pohled páně Leonardův

Jinak nevím, co ještě smolit... Je tu nějaká nuda, když nikam nechodím... :D

Překvápko!

2. srpna 2010 v 19:17 | Nanni |  Nadšení
A heleme se, zase se tu někdo předřel se stránkama :D. Nový design Lostris je hotov, nahrán a publikován na Devu.
Jinak vám všem musím poděkovat za takovou spoustu návštěv, který mi za poslední dny přibyly. Jsem ráda, že se najdou lidi, co alespoň nakouknou :). Třeba to tak dobře funguje ta blogová propagace a moje drsná ikonka Have a rest se žabákem :D...
Lostris teď vypadá takto. A jestli mi tohle nezvýší zájem o zakázky, tak asi jenom zázrak :D.
Lostris.net Webdesign

Svatební salon

1. srpna 2010 v 22:35 | Nanni |  Spokojenost
Nabídla jsem jedné paní, co u nás vede svatební salon, že jí udělám design. Půjčovala jsem si u ní svoje šaty na věneček a už tehdy jsem jí to chtěla nabídnout, ale nějak jsem zaváhala, ani nevím proč. Koneckonců, za nabídku krásnýho kvalitního designu zadara mě těžko ukousne :D.
Tohle je první návrh. Už když jsem poprvý viděla toho překrásnýho bílýho páva, jsem věděla, že půjde na svatební salon. Každá nevěsta by přece měla být ta nejnádhernější, jako je tenhle páv :)).

Tutok je ukázka. Obrázek jsem objevila na National Geographic.

Svatební salon Daniela - návrh designu

Past layouts

1. srpna 2010 v 17:02 | Nanni |  Hlášení
Layout číslo 1.
001
Layout číslo 2.
002
Layout číslo 3.
003
Layout číslo 4.
004
Layout číslo 5.
005

Designění

1. srpna 2010 v 16:54 | Nanni |  Nadšení
No, asi vám neušlo, že za posledních několik dní jsem třikrát změnila design :D (a možná ještě změním :P)... Nějak jsem se do toho ponořila. Dlouho jsem měla mrtvé období, ale teď se mi zase zachtělo :).
Udělám tady stránečku (jestli přijdu na to jak) s past layouts, abych bylo vidět, co všechno jsem prostřídala :D. Bohužel ty první desy budou jen ze základního obrázku, nevzpomněla jsem si na to dřív...
Jdu zatím číst...

..........................................................................................................

Stylový design s osobním přístupem - Lostris.net
Objednejte si ještě dnes!

...............................................................................

Milovnice koček.Sarkasmus dělá můj den.Můj názor nebude vždycky stejný jako tvůj. SMIŘ SE S TÍM..Internet mě udržuje vzhůru.Ráda zpívám, když nikdo neposloucháIrsko je můj sladký domov.Hloupost by měla bolet.Miluju déšť.Je v pořádku být sama.Fandím Evropanům